Přihlášení | Registrace

Publicistika

Botanicula

2012 Amanita Design

Neoznačil bych se ani za profesionálního hráče, ale ani za hráče příležitostného. Svým přístupem se řadím spíše k těm hráčům, kteří vyzkouší mnohé, ale po několika minutách většinu her opustí a už se k nim nikdy nevrátí. Prioritním aspektem výborné hry je pro mě především dobrá hratelnost, poutavý příběh a kvalitní zpracování. Naopak nemám potřebu vyžívat se v nejnovějším a nejdetailnějším grafickém zpracování či v nejrealističtějším podání fyziky. Stejně tak neoplývám láskou k zápolení on-line. Od hry především žádám, aby mne pohltila svým příběhem, dovolila mi relaxovat, odpoutat se od reálného světa.

Takových her se v konečném součtu objeví jen několik za rok a beztak mám časté nutkání vracet se k ověřeným klasikám. Jen čas od času narazím na titul, který mne neočekávaně připraví o několik hodin volného času, aniž bych si toho byl vědom. Právě taková hra, kolem které se mi točí myšlenky i při ulehnutí do postele a tím mě nepřímo vybízí k pokračování ve hraní i ve tři hodiny ráno, se objeví jen velice zřídka.

I proto jsem byl nesmírně překvapen novým titulem Botanicula z produkce českého nezávislého studia Amanita Design. Již dříve jsem měl tu čest zahrát si jejich počin z roku 2009 s názvem Machinarium, ke kterému vytvořil hudbu mnohými uznávaný Floex. Ač byla tato hra opravdu zábavná, až s příchodem Botaniculy jsem po velice dlouhé době opět propadl hráčskému chtíči a zároveň se rozhodl sepsat svou první herní recenzi.

Nosný příběh v Botanicule se točí okolo pěti postaviček - pan Lucerna, pan Větvička, pan Makovice, paní Houba a pan Peříčko – kteří hráče provází po celou dobu hry. Ta se odehrává v přírodním prostředí, kde zmínění hrdinové hledají ztracené semínko, jež jim bylo odcizeno zlými parazity v podobě pavouků a další odporné havěti. Jak už to v žánru point-and-click exploration adventur bývá, průběh hry je vesměs jednoduchý – tedy prozkoumávat danou lokaci, hledat vytyčené předměty a pomáhat dalším obyvatelům systémem "tohle mi přines a já ti dám, co potřebuješ". Tedy na poli tohoto typu adventur nic novátorského, avšak kouzla Botaniculy leží se skrývá v něčem jiném.

Prvním kouzlem je nesmírně krásná a podmanivá animace prostředí. Úžasné barvy, vynikající ztvárnění postav i lokací, zkrátka pohlazení po duši. Druhé kouzlo se skrývá v hratelnosti a ovládání. Ač je hra i v češtině, ta není za celou hru ani jednou potřeba,  Botanicula se díky šikovnosti tvůrců obejde naprosto beze slov. Ovládání postačí pouze myš a hledání aktivních pixelů. Kouzlo třetí v podobě všemožných hádanek a logických rébusů nenuceně a promyšleně potrápí mozkové závity, ale všechny úkoly mají svá jednoduchá řešení, ke kterým se lze systémem pokus-omyl dříve či později dobrat. Obtížnost se s přibývajícím herním časem mírně zvyšuje, ale do závratných výšin se nedostane a hra je tak vhodná i pro mladší jedince. Také hrací doba je zvolena přiměřeně, hra nemá možnost začít nudit, i když po dohrání bych určitě alespoň jeen bonusový level uvítal.

Nosným prvkem Botaniculy je bezesporu humor. Jemný, laskavý a inteligentní, avšak nikterak infantilní či podbízivý. Potěší i odkazy na Spejbla s Hurvínkem či přistání na měsíci. Uvolněné atmosféře dopomáhá i výtečný "dabing" postaviček a zvuků ve hře. Ten je s ohledem na zahraniční trhy jazykově neutrální, s nepatrným zabarvením angličtinou a často patrnými vlivy češtiny. Sborové "juchů", kterým postavičky oslaví splněné úkoly, vykouzlí úsměv na tváři i tomu největšímu morousovi. Přes dabing se tak dostávám k dalšímu důležitému prvku ve hře, kterým je hudba. O soundtrack i dabing se postaralo alternativní hudební těleso DVA, tedy Bára a Jan Kratochvílovi. Neřadím se mezi fanoušky tohoto druhy alternativy, sám od sebe bych si ji nikdy nepustil, avšak jako hudební podklad ke hře jejich tvorba zafungovala báječně. Při hraní neruší, naopak zdařile vytváří atmosféru v různých lokacích, od veselé a hravé až po tu temnou, hororovou. Není proto náhodou, že skupina DVA obdržela za soundtrack ke hře významné ocenění Excellence in Audio Award na festivalu nezávislých her Annual Independent Games Festival, které je nazýváno "herním Oscarem".

Ač se tedy může Botanicula jevit jako hra pro děti, dovolím si tvrdit, že ji ocení i mnohý dospělý, který chce na dvě tři hodinky utéct od všedních starostí a potopit se do barevného světa fantazie a pohádek. Od adventury bych to sice nečekal, ale Botanicula mne jednoduše nadchla a studio Amanita Design jen potvrdilo, že si bez debat zaslouží zájem široké veřejnosti.

hodnocení: 90 %

Ondřej Komárek | 19.05.12

Další články autora:

Botanicula | 19.05.12

Všechny články