Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Publicistika

Tajemství Zlatého draka

Tajemství Zlatého draka

Moc Landy, málo Parnassu aneb Tajemství Zlatého draka jako zpovědnice nacionalistického krále

V Brně na radnici visí zajímavý důkaz lidské obrazotvornosti. Všichni domácí mu neřeknou jinak než drak, ale ve skutečnosti je to vycpaný krokodýl – ovšem parádní kousek. Kdysi, když ještě nebylo takové povědomí o biologii, byl to prostě bájný tvor.

Tajemství Zlatého draka, to zní téměř jako titul počítačové hry nebo nejnovějšího gamebooku. Na draka můžeme narazit na každém rohu, nejčastěji ve světě fantasy a sci-fi, v asijských akčních spektáklech o bojových uměních (Cesta draka, Tygr a drak...), ale určitě třeba i doma v posteli. Drak je nepochybně brněnským fenoménem a nyní je něco, co kdysi táhlo svou záhadností, najednou běžně dostupnou zkušeností. Dvojnásob to platí na onoho draka z nejnovější inscenace Střeženého Parnassu a Daniela Landy.

Nejnovější manifest kontroverzního a úspěšného brněnského uměleckého sdružení Střežený Parnass je možná také takovým drakem, který kongeniálně využívá momentu dané situace. (Možná i proto, že určitá část publika ještě věří na zázraky.) Spolupráce se zpěvákem Danielem Landou připomíná vtipný způsob vystavení unikátní trofeje, o které ještě úplně nevíme všechno a to nás rozhodně "musí" lákat. Na druhou stranu jisté činy sebelépe známých osobností svědčí samy o sobě a hledat zlatou žílu ve stokrát provařené rýži asi není nejlepší řešení. Přesto... a možná právě proto.

Landa na každém kroku: Parnassu jako šafránu

Ten chlap vůbec není žádný tanečník, kroutí se tak nějak jako slon v porcelánu, navíc v tu ránu, kdy promluví, sklouzne do přímočaré agitky. Přesto má osobité kouzlo, nenapodobitelný šarm a nepochybně talent vést dav. Tak trochu čaroděj a právě proto Merlin, který nás provází dějem poměrně jednoduché zápletky o několika vraždách na maloměstě ovládaném politiky i tajemnými sektáři. Jednoduchost v příběhu by měl vyvážit parnassovský pastiš s žánry, co ale jinde funguje dokonale (jejich Nepohodlný Indián nebo Královna Margot) najednou začíná nudit, čpět tisíckráte vyřčeným. Ale proč ne, citlivější divák nepochybně ví, že jde hlavně o Landu a mám pocit, že by Parnass udělal ledasco jen proto, aby jej pro Brno získal.

Někdo si nepochybně může říct: brněnské divadlo už na tom bylo tak špatně, že hledá spásu v tělocvikářské agitce, na jejímž konci se scéna mění v boxerský ring a hlavní hvězda večera "dojemně" iniciuje malé děvčátko k velkým zítřkům. Jistě, když je divadlu nejhůř, přicházejí všemožní spasitelé. Na druhou stranu, koho pro tak významnou operaci z českého showbyznysu zvolit, aby vytrhl Brnu trn z paty? Nejlíp Madonnu nebo Michaela Jacksona, určitě Marilyna Mansona, ale tady doma přichází po Landovi v úvahu snad už jen Karel Gott, ale ten už nemá patřičnou šťávu, aby oslovil nejmladší generaci. Možná to chtělo trošku více zariskovat a objevit někoho ne až tak transparentního a vsadit na poctivější charisma (Nezbývá než zalitovat, že větší prostor na scéně nedostala Monika Maláčová jako tajemná dáma v černé, protiklad Landova banálně čitelného Merkuria.) V činohře (která je zde kombinována se zpěvy) nejlepší herecký výkon jednoznačně podává představitel detektiva (škoda, že jeho postava je až příliš plochá a banální) vtipně podpořený nebojácným výkonem začínajícího mladíka v roli agenta FBI, který si ale už prošel třeba ostravskou scénou. Chmurná scéna jakoby vystřižená z ponuré bajky o černém lese je možná atmosférická, nicméně čeho je příliš... Jejím protikladem má snad být márnice nebo strohý bar. Všudypřítomný světelný tunel vytvořený z několika zelených kruhů zas utvrzuje v záhrobní depresi.

Škoda, že z projektu Střeženého Parnassu zůstal čnět především a jenom Landa, mělo to být naopak – Landa pod vlivem Parnassu. Nakonec je to prostě důkaz velmi těžkého propojení skvělých ideálů a polopatické ideologie, nad kterou se nelze než pousmát. Důvěrný deníček plný zpovědi impulsivního živlu, který sice umí natočit propagační videoklip Bourá jenom blb, ale ve skutečnosti se s každým šrámem na svém těle dokáže patřičně pochlubit. Zlatý drak je takových minikapitol šrámů s chloubou plný, takže samotný příběh s detektivní zápletkou musí zůstat v pozadí. Po celou dobu nelze smazat dojem, že se jedná o sérii vlastních Landových příhod typu: Jak jsem vstoupil do sekty. Copak se tam dělo. Pokoutné machinace a náš řád. Co máme dělat, když na nás dojde? Parnass sice recykluje řadu myšlenek ze své zdařilé gangsterské ságy Deník Krále, nicméně na své zásadní téma o čistotě umělecké výpovědi a hlavně její autenticitě tak nějak pozapomíná. Největší je snad absence baletu (Landovy medvědí tance s ním snad přeci jen nesouvisí, doufám...), balet jako zásadní impuls pro zrození nové skutečnosti a symbol touhy po vyšším celku, který tak kongeniálně souzněl s osudy svých hrdinů v Nepohodlném Indiánovi nebo Královně Margot je najednou neznámo kde. Patrně musel ustoupit dračí tlapě nebo vlastně spíše krokodýlí tlamě byznysu. No, doufejme, že se moloch nažral a Parnass vstane z popele jako ta známá alchymistická havěť a bude dál bušit do kovadliny naší pohodlnosti.

Nelze upřít, že základní myšlenka Draka zůstává geniální, vyvést z krize Národní divadlo a to ještě s pomocí aspektů národního obrození, za účasti jednoho z nejnadanějších hybatelů davu a především nejmladší generace. Mimochodem, na premiéře skupinka dívek u šatny zoufale hledala pomoc, jak získat Landův autogram. Škoda, že tam nebyl nějaký schopný agent, protože pouhé divadlo v tomto případě nestačí, a je třeba jít o něco dál, když už! Po manažerské stránce ale i tak majstrštyk - vyprodáno na několik měsíců dopředu...

premiéra: 21.11.08, Národní divadlo Brno
režie: Zdenek Plachý
scénář: Daniel Landa, Zdenek Plachý, Jiří Šimáček
scéna: Daniel Dvořák
hudba: Daniel Landa
dramaturgie: Martin Dohnal
hrají:
Merkurius - Daniel Landa/Tomáš Trapl
Merkuria - Monika Maláčová
Marek - Petr Halberstadt
Stella - Klára Apolenářová
Petr - Petr Panzenberger
starosta - Jaroslav Dufek/Jiří Pištěk
a další

(autor je redaktorem MF DNES a znalcem filmového hororu)

Diskuze

Cekem příspěvků: 10

Proc??VCZ24.01.09 | 15:08:24
Proc??Mojmír Drábek...04.02.09 | 09:29:53
není Maláčová ja...granit24.01.09 | 10:22:04
není Maláčová ja...Viktor Palák24.01.09 | 10:28:12
NeteloranceVloch30.12.08 | 10:05:51
NeteloranceMiroslav Med30.12.08 | 11:04:51
NeteloranceVloch31.12.08 | 13:29:29
-krusty-11.12.08 | 22:16:50
Allegor11.12.08 | 23:47:53
Nic než Národní?Miroslav Med10.12.08 | 09:58:24

Martin Jiroušek | 10.12.08

Zobrazit profil redaktora - Martin Jiroušek

Další články autora:

Tajemství Zlatého draka | 10.12.08

Všechny články

Nejnovější diskuze

Ian Glasper - The Day the Country Died: A History...

Darker anonym
30.09.16 | 08:10:43

Interstellar

overthinker anonym
14.08.15 | 15:52:44

Interstellar

Mark anonym
03.04.15 | 21:53:22

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

geo anonym
16.02.15 | 21:49:17

Jupiter Ascending

-krusty- anonym
16.02.15 | 07:49:49

Jupiter Ascending

Cyberolas anonym
15.02.15 | 09:33:55

Max Cavalera - Od Sepultury k Soulfly - My Bloody

Jaroslav Burda
28.01.15 | 08:04:43

Max Cavalera - Od Sepultury k Soulfly - My Bloody

ov42 anonym
27.01.15 | 11:56:40

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

Rajs anonym
08.01.15 | 15:12:35

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

Štěpán Šimek
07.01.15 | 18:23:35

Více

Facebook   MySpace   YouTube