Přihlášení | Registrace

Knihy

Chuck Palahniuk - Snuff

2009 Odeon

Snuff (s.):
šňupací tabák
očichávání
zuhelnatělý knot svíčky

Snuff (v.):
hlasitě něco vtahovat nosem, šňupat
típnout svíčku
zabít, zavraždit (slang.)

Snuff (adj.)
žlutavě hnědý
(v barvě šňupacího tabáku)

Snuff movie / snuff film
explicitně pornografický film vrcholící skutečnou násilnou smrtí některého účastníka sexuálního aktu

Tolik definice slova "snuff" uvedená na přebalu stejnojmenné knihy Chucka Palahniuka, pro jejíž děj je vysvětlení pojmu snuff movie stěžejní. Příběh pornoherečky Cassie Wrightové, která se chce zapsat do dějin pornoprůmyslu tím, že zvládne soulož s šesti sty muži, a která očekává, že při tom zemře, zamýšlel Palahniuk nejdříve pojmout jako divadelní hru, nakonec jej však přetransformoval do formátu novely.

V improvizované čekárně se schází šest set mužů – šest set voháňků a honimírů s permanentní erekcí, kteří se hodlají spolu s Cassie Wrightovou zapsat do dějin. Chtějí se zviditelnit, proslavit, někteří z nich chtějí nastartovat znovu svou hereckou kariéru, jiní si chtějí dokázat, že na to mají. Palahniuk nás zavádí do zákulisí natáčení porno filmu, který má být zlomem nejen v kariéře hlavní aktérky (a některých zúčastněných), ale má být svým způsobem i jistou osvětou.

Cassie totiž předpokládá, že při natáčení zemře na embolii a doufá, že její případ povede k zákazu podobných rekordů. Hodlá celou akci podstoupit z několika důvodů. Zaprvé chce překonat dosavadní rekord Annabel Chongové, která během deseti hodin sexuálně obsloužila sedmdesát mužů, s nimiž absolvovala dvě stě padesát pohlavních aktů. Zadruhé chce upozornit na nebezpečí takovýchto rekordů. Zatřetí chce finančně zabezpečit své dítě, které kvůli kariéře ještě jako novorozeně odložila.

Atmosféra zákulisí natáčení je čtenáři přibližována prostřednictvím čtyř postav. Pán č. 600 je bývalý porno herec Branch Bacardi, který s Cassie natočil nespočet slavných filmů a rád by si s ní na stáří ještě něco užil. Pán č. 72 je mladík s kyticí růží, domnívající se, že Cassie je jeho pravá matka. Pán č. 137 neustále se dopující Viagrou a držící plyšového psa Tota vyzdobeného autogramy slavných, je do Cassie zamilován a chce si ji vzít. Posledním, čtvrtým vypravěčem je Sheila, asistentka Cassie, "naháněčka" všech přítomných pánů, která v dvouminutových intervalech vyvolává čísla zúčastněných a posílá je na plac.

Přes tyto čtyři postavy vstřebáváme celkovou náladu uzavřeného, dusného přecpaného prostoru. Palahniuk skrze pány č. 600, 72 a 137 barvitě nastiňuje jejich pocity, zhmotňuje nám atmosféru a nervozitu z čekání a očekávání, přibližuje nám myšlenky a vzpomínky postav. Vnitřní monology jednotlivých postav, ale i vzájemné dialogy, čtenáře natolik vtahují, že má chvílemi pocit, jako by přímo cítil pot a "vůni" samoopalovacích krémů, jako by se na něj přenášela nervozita některých zúčastněných. Já osobně jsem měla až jakýsi hmatatelný pocit bolesti, když si Branch Bacardi alias pán č. 600 při holení rozřezal bradavku.

Na první pohled vypadá děj Plahniukovy novely "Snuff" poměrně jednoduše, lacině, chtělo by se říct – dík zvolenému tématu – i prvoplánově. Domnívám se však, že čtenářův zážitek nemá být jen takto povrchní. Při hlubším zamyšlení najdeme v celém vyprávění širší souvislosti a kontexty. Je-li příběh vypravován z pozice naháněčky Sheily, je povětšinou pojat jako rozhovor mezí ní a Cassie. Baví se o všem možném, mimo jiné i o filmech (Cassie často zmiňuje hollywoodské klasické filmy a přidává nějakou neprofláknutou historku – kupříkladu čtenáři přiblíží osud skutečného psa Tota z "Čaroděje ze země Oz"), o vztazích, přijde řeč i na římskou císařovnu Messalinu, ke které Sheila Cassie připodobňuje. Messalina, třetí manželka císaře Claudia byla údajně proslulá svou sexuální nespoutaností a vyhledávala sexuální dobrodružství. Traduje se, že se jednou dokonce vsadila s prostitutkou o to, která z nich obslouží najednou více mužů. Nakonec byla Messalina donucena k sebevraždě. Poměrně výstižná paralela.

Ale ani osudy pánů č. 600, 72 a 137 nejsou na první pohled tak jednoduché. Kupříkladu mladík č. 72, domnívající se, že je oním odloženým dítětem, řeší svůj vztah k adoptivním rodičům. Podobně svůj vztah k rodičům, především otci, řeší i pán č. 137. Koneckonců, podtext vztahu rodiče/děti je přítomen u všech čtyř vypravěčů a vybízí k otázce nakolik mají rodiče vliv na život svých dětí. V "tématu" vztahu rodičů a dětí by bylo možné vysledovat dokonce až jisté psychoanalytické souvislosti (pro tyto hlubší interpretace odkazuji k doslovu Michala Nanoru).

Hodnocení

Darja Slavíková | 12.04.10

Další články autora:

Tom Robbins - P jako pivo | 13.09.11
Michael Chabon - Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye | 06.04.11
BLACK SWAN | 15.02.11
CALVAIRE | 22.12.10
Chuck Palahniuk - Neviditelné nestvůry | 26.09.10

Všechny články