Přihlášení | Registrace

Filmy

Underworld: Awakening

Underworld: Probuzení
2012 Sony Pictures / Lakeshore / Sketch / Green Gems

Intelektuálové se možná zeptají: Stojí filmové série jako Underworld za komentář? Každý divák s elementárním rozhledem po současné kinematografii ví, že všechny části jsou v podstatě o nalíčené dámě v latexu. Sluší se dodat, že ta dáma jménem Selene (Kate Beckinsale) je upírka a během snímku schytá i rozdá víc ran než aktéři souboje Kličko – Chisora, který byl odboxován den před mou návštěvou promítání.

Na tomto místě patří uznání maskérům, kteří dokázali připravit jinak spíš průměrnou herečku tak, aby i v osmatřiceti letech vypadala svůdně. Ocenění zaslouží i hlavní protagonistka sama, jelikož si stále udržuje natolik dokonalou postavu, že scény, v nichž přeskakuje auta, vybíhá po kolmých stěnách a šplhá do výšin mrakodrapů, vypadají z této perspektivy uvěřitelně. Samozřejmě přijmeme-li pravidla upírsko-vlkodlačího světa, v němž se děj odehrává a v němž pád z šedesáti a více metrů na asfalt nepředstavuje nic, kvůli čemu by měl bojovník začít kulhat. Jakou konkrétní partii hrajeme s Kate a tandemem režisérů, v němž překvapivě schází její manžel Len Wiseman, tentokrát?

Na scénu vstupuje nový hráč, který v předchozích snímcích série (včetně třetího, v němž Kate Beckinsale absentovala) tvořil jen nesmělé kulisy: Běžný smrtelník. Existence upírů i vlkodlaků byla odhalena a samozvaný vládce tvorstva rozpoutal masivní čistku. Selene se svým partnerem, upírsko-vlkodlačím míšencem Michaelem, plánuje útěk, oba jsou ale prozrazeni a dopadeni. Selene je zajata a hibernována ve speciálním mrazícím boxu (tvůrci se jen stěží inspirovali legendární komedií s Louisem de Funesem v hlavní roli). Když se probouzí a prchá svým věznitelům, zjišťuje, že od jejího dopadení uplynulo dvanáct let. Zároveň  prožívá podivné vize, které se zdají být telepatickým kontaktem s osobou, která jí pomohla k útěku a o níž předpokládá, že je Michael.

Slušelo by se uvést jméno Scotta Speedmana jako Michaelova představitele, věc je ovšem zapeklitá: Speedman se ve snímku osobně neobjeví (čímž chtě nechtě prozrazuji část zápletky). Krátkou scénu, v níž Michael vystupuje, odehrál kaskadér, jehož tvář byla digitálně upravena tak, aby připomínala tu Speedmanovu. Jak by řekli Rusové - vot ťechnika.

Jak vidno, zápletka není z nejsložitějších ani nejoriginálnějších, Underworld ale není a nikdy nebyl o rafinovaném příběhu. Tvůrci jako by vybízeli: Posaďte se, nasajte brčkem sladký nápoj a bavte se vrchovatým množstvím vystřelených mozků, odseknutých končetin, rozpáraných hrdel a explodujících budov. Máte-li v sobě kus dekadenta nebo jste-li zkrátka příznivcem akčních filmů, Underworld: Probuzení vás nejspíš nezklame. Některé násilné scény navíc působí poměrně naturalisticky a uvěřitelně.

Jimi ale také bohužel veškerá uvěřitelnost končí a dostáváme se k prvním problémům. Namátkou: Ve čtvrtém Uderworldu vidíme (nikoliv poprvé) hlavní hrdinku Selene plakat. Předpokládám, že nejsem sám, kdo má problém věřit slzy stroji na zabíjení, se kterým ani v nejmenším nehne, zvedá-li nepřítel ruce a škemrá o milost. To by ovšem bylo to nejmenší. Slabiny scénáře se totiž projeví, kdykoliv se ve filmu delší dobu mluví, a delší dobou myslím interval přesahující přibližně deset vteřin. Mezi plytkými větami plnými křečovitosti a patetického dojetí, které tvoří devadesát procent dialogů i příběh rámujících Seleniných monologů, se navíc vyskytnou obzvlášť nepodařené kousky jako například věta "Mé srdce není chladné. Je zlomené." V takových chvílích se estét zděšeně chytá za hlavu, zatímco cynik se směje. Jak bylo už zmíněno, Underworld není intelektuální nirvánou.

Hovorné scény naštěstí tvoří sotva desetinu stopáže (která je mimochodem poměrně krátká, což prospívá dynamice i atmosféře) a bývají poměrně rychle vystřídány nekompromisní akcí, kterou tvůrci bez problémů zvládají. Kamera i hudební doprovod (zazní například THE CURE nebo MINISTRY) oblékají film do poměrně přitažlivého – latexového korzetu.

Tedy, sečteno a podtrženo, Underworld: Probuzení je film dvou tváří. Ve chvílích, kdy si na nic nehraje a servíruje jeden krvavý stříkanec za druhým, dokáže nenáročným způsobem pobavit, jakmile se začíná brát vážně a uchylovat se ke konverzačním vsuvkám, působí mírně řečeno nepatřičně. Vzhledem k jednoznačné převaze akčních scén ho není nutné úplně pohřbít.

P.S.: V samém závěru se Selene zmíní o světovládných ambicích upírů. Možná by nebylo od věci, kdyby se v plánovaném pátém snímku její sen naplnil a mezi ingredience by přibylo koření v podobě jemného sadomasochismu mezi dominantní upírkou a podrobeným smrtelníkem. Latex, krev i sex už dobře známe, o takový skok by tedy nešlo.

Hodnocení

František Novotný | 10.03.12

Další články autora:

Underworld: Awakening | 10.03.12
Melancholia | 30.05.11

Všechny články