Přihlášení | Registrace

Filmy

HEREAFTER

Život po životě
2011 Warner Bros. Pictures

Dar jakožto prokletí

Je zajímavé, jak dokáže více méně nekonfliktní rodinný snímek překvapivě polarizovat diváckou obec. Přiznám se, že ačkoliv jsem z principu proti okázalému filmovému patosu, přemíře sentimentality, a to nemluvě o dojímavě romantických finále (vystřižených jak z červené knihovny), suplujících očekávanou katarzi, tak v případě, že se těchto narativních instrumentů chopí Clint Eastwood, jsem schopen vše akceptovat až s apatickým klidem. Jeho nejnovější snímek Život po životě obsahuje všechny zmíněné atributy v míře větší než malé, a přesto jsem ani na minutu neuvažoval, že si z nás scénárista utahuje. Oproti spíše úsporným, až komorním dramatům z posledních let jako Million Dollar Baby či Gran Torino sledujeme poměrně rozmáchlý příběh, nejen co do počtu lokací (San Francisko, Paříž, Londýn či Thajsko) nýbrž i nasazení trikových scén. Kupříkladu za tu úvodní, sugestivní nápor přírodního živlu v podobě ničivé vlny tsunami, si snímek vysloužil oscarovou nominaci za vizuální efekty. Samozřejmě, že v konkurenci s Počátkem neměl šanci uspět, nicméně to nic nemění na faktu, že úvodní thajská sekvence patří zřejmě k nejrealističtějšímu zobrazení zkázonosného vodního živlu na filmovém plátně. Přesto by však Život po životě výtečně fungoval i bez této opulentní scény, neboť Eastwood se nesnaží diváky pozlátkově šokovat, nýbrž naopak svým jedinečným filmovým jazykem čitelně odvyprávět nejpřirozenější lidské osudy.

Život po životě tvoří mozaiku tří lidských osudů, jejichž společným jmenovatelem je smrt. Francouzská novinářka Marie (Cécile De France) jen zázrakem přežije nápor vlny tsunami, ocitne se na okamžik na prahu klinické smrti a od té chvíle se jí každodenně zhmotňují vize z onoho světa, americký dělník George (Matt Damon) díky záhadnému onemocnění v dětství disponuje darem, který se mu ale stal prokletím, jako bývalý spiritista totiž dokáže promlouvat s mrtvými, londýnský školák Marcus (George McLaren) ztratí při tragické nehodě svého milovaného bratra - dvojče a urputně se s ním snaží naposledy navázat kontakt. Je jen otázkou času, kdy se jejich osudy protnou.

Premisa filmu nestaví na originálních základech, neboť podobných snímků jsme mohli v posledních letech shlédnout hned několik (vzpomeňme alespoň Iñárritových 21 gramů nebo Haggisův Crash), nýbrž jako sympatické se jeví její uchopení. Eastwood se opět rozhodl natočit veskrze obyčejný lidský příběh, bez jakýchkoliv latentních přesahů, se skoro až banální zápletkou, avšak díky jeho dokonalému řemeslnému zpracování rozhodně obstojí oproti kvantu současné filmové nadprodukce. Chtělo by se jednoduše říci, že Život po životě si na nic nehraje. Obejde se bez kýčovité stylizace, jako v případě na první pohled konkurenčního Jacksonova Pevného pouta, nesnaží se sázet ani na mysteriózní notu v duchu Shyamalanova Šestého smyslu (ačkoliv by k tomu trailer mohl vybízet). Jiní tvůrci se kvůli zdolání met originality uchylují třeba k neuroticky roztřesené kameře, snímající opravdu "skutečně" syrovou realitu, jakou však v reálu zažije jen málo z nás, anebo se vydávají cestou (pseudo)intelektuálního filozofování, jehož smysl možná nezná ani sám autor (kupříkladu Aronofského Fontána). Eastwood naopak poklidným tempem reflektuje počínání de facto podobně trýzněných osob, avšak bez kontraproduktivního balastu a ve výsledku rozhodně ne hloupě a už vůbec ne nudně. V pokročilém věku s nadhledem bilancuje životní hodnoty stejně jako mladí aktéři filmu a logicky muselo dojít v jeho (zřejmě navždy už jen) režijní kariéře i na konfrontaci s tím, co nemine nikoho z nás. Smrt však nezobrazuje v její nahé syrovosti, ani formou křesťanských ideálů, nýbrž volí jakousi zlatou střední cestu. Pokud bych měl Život po životě jednoznačně ocejchovat, tak jako vskutku vyvážený a celkově milý film, poukazující na nejpřirozenější lidskou touhu prožít život dle hlasu svého srdce, neboť smrt může přijít nečekaně kdykoliv, bez vyhlídek na posmrtný život.

Hodnocení

Štěpán Šimek | 18.03.11

Další články autora:

Mama | 29.04.13
Prometheus | 15.06.12
The Divide | 14.05.12
Lars Kepler - Paganiniho smlouva | 30.11.11
Srpski film | 24.07.11

Všechny články