Novinky | Videa

ARCHEONIC

Video | 26.12.16

AWRIZIS

Video | 14.10.16

DYING PASSION

14.10.16

X-CORE

Video | 13.10.16

ROOT - Kärgeräs - Return From Oblivion

29.09.16

MALIGNANT TUMOUR

Video | 20.09.16

SLAYER

Video | 07.09.16

SUBROSA, SINISTRO v ČR

06.09.16

FEASTEM v ČR

06.09.16

JINJER

Video | 06.09.16

Více

Echoes

Live - nejbližší akce

Dabatáze neobsahuje žádný záznam

Galerie

HIM

Více

Diskuze

ke článku: PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální hudební přehrávač na světě

Vydáno: 27.12.14 | Autor: Jaroslav Burda | Zpět na článek | Všechny diskuze

Reakce na komentář:

Autor: Rajs anonym

Ahoj všichni! Předesílám, že jsem se musel trochu pousmát té větě s vyjádřením, že 192kHz/24bit předčí dokonce i CD kvalitu. Ve skutečnosti ten fyzický rozdíl je nepředstavitelný. 192/24 má smysl opravdu jen ve studiu. Pravdou je, že tento formát je i v prostředí nahrávacího studia zbytečný. Bohatě stačí i 48kHz/24bit. 48kHz dovolí vynikat alikvotním zvukům vysoko nad vnímáním lidského ucha a 24bit je důležitý z hlediska záznamu a ne z hlediska poslechu.

Lze namítnout, že vlna třeba ve 24b dynamické hloubce má přecijen daleko hladší průběh (těch schodů - záznamů pozic reproduktoru - je prostě víc) a to že má vliv na celkový dojem z poslechu. I přesto, že tento rozdíl od 44,1kHz a 16b nikdo nepozná, na tom teoreticky skutečně něco je. A právě proto vnímám formát FLAC ne jako cestu vpřed, ale naopak. Tento formát nejen, že zaznamenává, stejně jako MP3 nebo OGG, tyto schody, ale také je velmi datově objemný. Já spíše fandím technologiím typu VQF, využívající k záznamu vektorové kvantizace. Tento formát byl přitom dostupný už kolem roku 2000 a neuchytil se pro svou náročnost na možnosti tehdejších CPU. Zvuk, překódovaný do podobného formátu, pak může být (a vím, že to bude znít divně) dokonce kvalitnější, než materiál, který je zpracováván ve studiu. Je totiž absolutně hladký. A to jak na výšku (x bitů), tak i na šířku (x kHz). Podobného efektu lze docílit také dodatečným zpracováním jakéhokoliv jiného formátu (MP3, WAV) procesem interpolace samplů na výstupu tak, aby výsledek odpovídal přesně HW možnostem poslechového zařízení. Opět je pak výsledek technicky kvalitnější, než studiový originál.

Ovšem z výzkumu, který se v mé blízkosti odehrál a i já sám jsem se jej zúčastnil, nepopulárně vyplývá, že na jakkoliv kvalitním poslechu nikdo nikdy nepoznal rozdílu mezi MP3 128kbps (podmínkou je poslední verze LAME encoderu) a originálem. A to dokonce ani jedinci, kteří se dušovali, že na svých bednách poznají MP3 formát zcela bezpečně. Osobně dokážu odlišit dnešní MP3 ve formátu 96kbps a občas i 112kbps. Od 128kbps výše nepoznám nic. Ano - to, co bylo v dobách encodérů typu Xing nebo Blade nemožné, je dnes pravdou. I MP3 je kvalitní tak, aby minimálně 99% populace nic nepoznalo. Problémem formátu MP3 je spíše obtížné plynulé navazování kontinuálních skladeb. Bohužel je to přímo vlastností formátu MP3, se kterou se jen některé přehrávače dokázaly vypořádat. A taky mám rád OGG pro jeho genialitu, že lze u něj měnit bitrate, aniž by se muselo vše překódovávat znovu (což ale dnes nikoho nezajímá) a také býval kvalitnější než MP3 (možná stále je - já to nepoznám).

Co se mi líbí na tom Pono playeru, je parádní zpracování. Ono totiž nejde ani tolik o formát, jako spíše o HW. A když jsou někde napájený pořádný kondenzátory, jako v Ponu a všechno krásně utáhne baterie, líbí se mi to. Otázkou je, zda to dokáže někdo odlišit třeba od poslechu na mobilním telefonu Sony Xperia nebo starším Sony Walkman, ale tady spíš věřím, že bude rozdíl znatelný v barvě zvuku. Spíš, než že by hrál roli nějaký formát a kraviny (při poslechu) tipu 192kHz/24bit v obrovském FLACu. Na druhou stranu jsou i daleko, daleko horší nesmysly v hudebních formátech viz např. toto: http://www.music-store.cz/recenze/korg-ds-dac-100 . Už se vidím, jak doma poslouchám netopýří hudbu ve formátu DSD 5,6448MHz!!! DSD je tak trochu hudební sadomasochismus. Jsou větší disky, budou větší formáty. No můj názor je takový, že za DSD bych se opravdu styděl při jakýchkoliv velikostech záznamových médií. Na druhou stranu pro vědecké účely to může být fajn.

A co se týká vyrovnanosti poslechu, tak ten je také důležitý především při masteringu nahrávky. Jde prostě hlavně o to slyšet normu, aby to všude hrálo normálně a toho jednoduše na nerovném poslechu nelze docílit. Naopak vyrovnaný poslech nemusí být úplně vhodný čistě pro poslech hudby, protože zpravidla nezní tak zábavně, jako nudný flat. Já měl například teď možnost poslechnout si hudbu v nějakém autě KIA. Nevím tip, ale vím, že na audiu byl 100% jakýsi postproces, který způsoboval, že znělo vše (i špatné nahrávky) naprosto fantasticky. Ve studiu naopak nejde o to, aby vše znělo fantasticky. Tam je potřeba slyšet pravdu.

Závěrem chci ještě napsat, že formáty (zdůrazňuji na poslech, ne na mix) typu 96/24 nebo i něco horšího (většího) je pouhý marketing. Pono se mi ale líbí. Sám bych ho chtěl.

29.12.14 | 00:27:10

Napište čislo třistapadesátosm:

Komentář bude zobrazen až po schválení administrátorem dle diskuzního kodexu.

Anonymní přispěvatel, nejste přihlášen(a).

* = Povinné údaje

Nejnovější diskuze

Ian Glasper - The Day the Country Died: A History...

Darker anonym
30.09.16 | 08:10:43

Interstellar

overthinker anonym
14.08.15 | 15:52:44

Interstellar

Mark anonym
03.04.15 | 21:53:22

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

geo anonym
16.02.15 | 21:49:17

Jupiter Ascending

-krusty- anonym
16.02.15 | 07:49:49

Jupiter Ascending

Cyberolas anonym
15.02.15 | 09:33:55

Max Cavalera - Od Sepultury k Soulfly - My Bloody

Jaroslav Burda
28.01.15 | 08:04:43

Max Cavalera - Od Sepultury k Soulfly - My Bloody

ov42 anonym
27.01.15 | 11:56:40

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

Rajs anonym
08.01.15 | 15:12:35

PonoPlayer - Nejlépe znějící digitální...

Štěpán Šimek
07.01.15 | 18:23:35

Více

Facebook   MySpace   YouTube